8. 7. 2022

Zdraví jako skrytý limit 21. století v Talent ID

Talent ID jakožto obor zaměřující se na identifikaci talentů a následného nastavování cesty vývoje sportovce byl vždy při identifikaci daného sportovce zaměřen čistě na sportovně-specifické parametry daného sportu. Ale můžeme si dovolit v současné době nerespektovat charakteristiku současné doby?


Na začátek začněme s pár podloženými čísly:

  • 93 % času denně strávíme ve vnitřních prostorech (Klepeis et al., 2001)
  • Průměrně strávíme kolem 7 hodin díváním se do monitoru
  • 58 % středoškoláků a 73 % vysokoškoláků má nižší než doporučenou denní délku spánku (Wheaton et al., 2018).
  • 42 % středoškolských atletů indikuje svůj spánek jako suboptimální, 38 % atletů spí méně než 7 hodin denně a 41 % atletů má nadměrnou ospalost v průběhu dne (Mah et al., 2018).
  • průměrně trávíme 10 hodin denně sezením
  • je projektováno, že průměrná fyzická aktivita člověka mezi rokem 1965 a rokem 2030 klesne o více než 45 % napříč všemi faktory jako je například doprava, domácí práce anebo volnočasové aktivity (Physical literacy decline in children leads to adverse effects in adults; 2017, June 30)
  • 42 % Evropanů je deficientní v příjmu vitamínu D (Palacios & Gonzalez, 2014)
  • 20 % mladší mužské populace (15-29 let) je deficientní v produkci testosteronu s neustále se zvyšující tendencí (Lokeshwar et al., 2021)
  • 56 % populace je sub-klinicky definovaná jako deficientní v příjmu magnesia, 93 % populace je deficientní v příjmu vitamínu E, 31 % v příjmu vitamínu C a 12 % v příjmu zinku (Ames, 2006; De Benoist et al., 2007)
  • abnormálně se zvyšující příjem a kumulace mikro plastů z pitné vody napříč celou populací s dosud nevysvětleným vlivem na zdraví (Kirstein, Gomiero & Vollertsen, 2021)
  • enormní příjem potravy z konvenčního zemědělství postrádající jakoukoliv potřebnou úroveň vstřebatelných mikronutrientů navíc obsahující nadměrnou míru pesticidů, herbicidů a sekundárních xenoestrogenů (Andersen et al., 2017; Montgomery & Biklé, 2021)

 

Zdraví v kontextu nejen vrcholového sportu musí být vnímáno jako hlavní stavební kámen. Zdraví v současné době je zároveň jeden z faktorů, který se neustále napříč populací snižuje i přesto, že se vyskytuje na úrovni sub-klinické medicíny = neumíráme, ale tělo funguje na půl plynu.

Pro následující úvahu budeme vycházet z paradigmatu tzv. Triage theory vyvozeného z práce Ames (2006). Pro vysvětlení použijeme příklad z prostředí sportu

Příklad: tělo při maximálním výkonu nikdy nemůže použít maximální množství okysličené krve pouze na zásobování pracujícího svalu, protože potřebujeme, aby fungoval mozek a další životně důležité orgány. V případě, že by atlet překročil život ohrožující mez, tak tělo zatáhne za ruční brzdu a nenechá nás pokračovat ve fyzické aktivitě a přerozdělí okysličenou krev do jiných důležitějších orgánu.

Z posledních dat se začíná ukazovat, že stejný princip platí například pro zmíněné deficience mikronutrientů. V případě, že je například někde v těle výrazná malnutrice určitého minerálu, tak tělo vytvoří krátkodobý „survival“ mode, kdy tělo je schopné přežít ale za cenu rozpadu DNA, zvýšeného oxidativního stresu a zvýšeného rizika výskytu všech nejvíce rozšířených populační chorob. Například deficience zinku je nedílnou součástí enzymatického complexu IV, kdy v případě nedostatku dochází k výrazně zvýšenému oxidativnímu stresu a rozpadu DNA. Podobné mechanismy jsou popsány pro všechny zmíněné minerály. Například magnesium je součástí více než 300 enzymatických reakcí v těle a současně máme populaci kdy je 56% deficientní v příjmu Mg. Na nedostatek magnezia neumřeme, ale musíme vytvořit mechanismy, jak s danou situací naložit.

Toto byla pouze malá ukázka toho, jaké mechanismy tělo uplatňuje v případě, že fyziologicky nefunguje optimálně. Všechny zmíněné faktory v úvodu vytvářejí v organismu tzv. „survival mode“ kdy tělo se učí krátkodobě přežít, ale narušují náš potenciál si vytvořit dlouhodobě zdravý organismus, který je základním kamenem adaptace na sportovní trénink.

  • sedíme 10 hodin denně? Tělo bude mít snížený metabolismus, pomalejší a méně efektivní biochemii těla.
  • snižujeme se nám testosteron napříč populací? Tělo bude mít výrazně více tukově rezistentní tkáně, méně svalové hmoty a neschopnosti aktivovat mitochondriální biogenezi.
  • nespíme adekvátně? Tělo sníží svou schopnost akutně regenerovat a dlouhodobě bude snižovat hladinu melatoninu a následnou imunitní schopnost těla.
  • nedodáváme potřebné mikronutrienty? Tělo nebude schopné vytvářet optimální tréninkovou adaptaci, bude mít pomalejší regeneraci a bude následně snižovat dlouhodobé zdraví za cenu krátkodobého přežití.

 

Jako to všechno souvisí s výkonem a mládeží?

Trénink z pohledu základní fyziologie je stres. S daným stresem tělo musí umět kooperovat, musí ho umět využít pro svůj následný růst, ale nutně potřebuje mít vlastní fyziologii na své straně. Protože pokud máme suboptimální spánek, malnutrici, snižující se denní aktivitu, extrémně zvýšený kortizol, adrenální únavu, hormonální a neurotransmitterové disbalance, těžko bude tělo zajímat optimální adaptace na trénink a spíše bude alokovat všechny své zdroje do každodenního přežití.

Zmíněné data v úvodu rozhodně nejsou konzistentní, jsou to data napříč celou populací a netýkají se pouze dětí a mládeže. Slouží to jako ukázka toho, v jakém prostředí sportovní mládež vyrůstá a s čím se v budoucnu bude muset naučit žít. Je možné, že jednoho dne bude optimalizace zdraví na samotném prvopočátku jakéhokoliv sportovního tréninku a jakékoliv selekce talentované mládeže.

 

Autor: MSc. Matěj Nekoranec